Nelson Lakes aneb 7 dni v pohybu

V St. Arnaud se naposledy na NZ potkavame s Tante a Rutschnikem a druhy den rano vyrazime za jemneho deste na tydenni trek. Tajne doufame, ze po ceste potkame 6 svarnych jinochu (6 - abysme mely z ceho vybirat), kteri nam trek zprijemni. Kdyz na prvni chate potkavame stokilovyho Karkulina (NZ zena, ktera vsechno vi a vsude byla, 3x..), podivneho rybare z Australie a osobu z Danska, ktera si vysiva tucnaky na kanavu, zaciname se smirovat s realitou, ze 6 peknych chlapku po horach proste nechodi. Slovy rodicu: "Kdyz budete litat po lese, zustanete svobodny az do smrti" :-)))) V nasledujicich 6 dnech: zdolavame 2 sedla; jednu etapu lesem (26km) davame poklusem diky vydatnemu desti; z kycoveho mola u West Sabine Hut nas vyzenou sandflies (male sadisticke musky, vyzivajici se ve vykousovani malych kousku lidskeho masa); vydupeme 900 m strmym kopcem; a pak uz se jen kochame vyhledy z hrebenove cesty vedouci k Lake Angelus Hut. Kazdodenni "koupaci" ritual (30s v rece, ci jezere a ven) opakujeme i zde, za doprovodu vykriku: "Oh my god, are you really going to swim" - a to jsme vyjimecne v plavkach! Zasoby jidla dochazeji a tak nam prijde vhod organizovana skupina, ktera nas podaruje svymi zbytky. Nedojizdime je ovsem samy, rucicky natahuji i starenky z australskeho "bushwalking" clubu, takze susenky na nas nezbyly. Rano se probouzime do huste mlhy a deste, panoramaticka prochazka po hrebeni zpatky k autu se meni v beh lesem pres koreny a blato. Nekde v polovine cesty se Blondyne podari velmi inteligentne uklouznout po mokre vetvi - vypada to na vyron kotniku. Skupina se rozdeluje na 3 oddily: Bezci (Vera) - cilem oddilu je dobehnout do mesta pro auto a privezt ho ke konci treku; Nosici (Iva) - cilem oddilu je dopravit Blondie batoh, popr. i ji k autu; Pajdove (Baru) - cilem oddilu je dopajdat na konec treku. Vsechny tri oddily splni svuj ukol na jednicku a stastne se po 3 hodinach shledavaji u vozu. Pohled na vsechny je zalostny - smrdime, jsme mokry, spinavy a hladovy... Udrzbu provadime o 10 min pozdeji na cerno v kempu a jiz v prezentovatelnem stavu se snazime nasytit v jedine restauraci v St. Arnaud, kde ovsem vari az od 6.. Vysneneho hamburgera si davame az o 50km dal, v mestecku Murchison, kde take prespime a rozhodujeme se, ze opet poctime svoji navstevou Maku a Heathe v Christchurchi. Noha se stale zvetsuje. V CHCH se Blondyna rozhodne poctit svou navstevou i lekare. Ten ji na oplatku pocti informaci, ze to neni vyron, ale zlomenina a odesle ji (jiz na voziku, k velkemu poteseni Ivouska, ktery ji muze vozit) do nemocnice k zasadrovani na 6 tydnu. Jesteze nam dali vybrat barvu sadry, Baru modra moc slusi, ladi ji totiz k ocim.

http://new.photos.yahoo.com/baruvera/album/576460762391575390?pm_pageoption=ALL