Hanoi - Mai Chau

42. den Cesty: Hanoi - Lao Cai. Neni nam moc dobre. Mame rymicku a zaludecni potize (normalni poradnou sracku), ktere pretrvavaji uz 3. den. Po dlouhe snidani se prochazime po Starym meste a v jedne z bocnich ulicek narazime do poskakujiciho Howarda. Spolecne povecerime a nase trojice se pak oddeluje smer nadrazi na nocni vlak do Lao Cai. V kupe s nami spi jeste doktorka Jane (velmi dobre vychovana anglicka dama), ktera nam ochotne pomaha s cervenym na uspani...

43. den Cesty: Lao Cai - Bac Ha. v 7:00 vystupujeme z vlaku a zjistujeme, ze clovek potrebuje listky nejen na cestu, ale i k opusteni nadrazi. Jinak se plati znova (15 $ jedna cesta). Jesteze je Veruska schovala. Vsichni motorkari nas presvedcuji, ze do Bac Ha uz nic nejede. Neverime a jdeme na autobusove nadrazi, kde jsme donuceni zakoupit listky do mesta o 100 km dal, s tim, ze nas v Bac Ha vysadi. LP Guide: "Vietnamese bus drivers are notorious for overcharging foreign visitors." Jen co se bus rozjede, dojde k vymene cedulek a cilova stanice je pochopitelne Bac Ha. Nejvetsi atrakci tohoto horskeho mestecka je nedelni trh, ktery skutecne stoji za to. Obyvatele okolnich vesnicek se tu kazdy tyden schazi, aby smenili mozne i nemozne, osvezili se ryzovym vinem (sila!) a ponici je potom odvezli tam, odkud prijeli. Odpoledne jdeme na dlouhou prochazku po horach. Malem nas sezral pes. Paul nam vecer u lahve cervenyho hraje na kytaru. Ua ua uaaaaaau.

44. den Cesty: Bac Ha - Sapa. Vstavame na bus, ktery jede neco mezi pul sestou a pul osmou. Cesta nas stoji o 2$ na hlavu vic nez sem. Nemame ale na vyber, jiny bus nejede a zurivy "stevard" nehodla smlouvat. V Lao Cai presedame do minibusu a sineme si to po horskych silnickach do Sapy (1600 m.n.m). Kupujeme si mapu a jdeme na vylet po okoli. Navecer si pujcujeme motorky a jedeme se podivat na vodopady (pro zmenu). Jdeme brzo spat.

45. den Cesty: Sapa. A chcije, a chcije a chcije!!!!!!! Z treku, na ktery sme se chystali, kvuli pocasi kupodivu seslo - misto toho kupujeme na trhu karty a jdeme cekat, az se vyjasni. Nestalo se. Paul uci Veru poker, ale nakonec my naucime Paula Kocku a hrajeme ji az do pul jedenacty. V prubehu vecera se k nam pridava jeste jeden Australan. Po prichodu domu zjistujeme, ze jsme si zapomnely vyzvednout vyprane pradlo - trochu orisek, kdyz odjizdime brzy rano. Posledni vecer s Paulem. Vera place...

46. den Cesty: Sapa - Dien Bien Phu. Detektivni cinnosti jsme vypatraly, ze bus smer Lai Chau odjizdi nekdy mezi 6 a 7, odnekud ve meste. Vera rano vymlatila pradlo z jeste spicich pradlen a pak se vyrazime zkusit potkat s busem. Je 6:00. U benzinky slysime troubeni a vime, ze to musi byt on. A je. Cesta je nadherna, ponekud krivolaka, zvraci se z okynek, pan vedle Baru si chce povidat a strasne smrdi. Baru si dava Kinedryl, aby ten zapach z pana a susenych pidirybicek prezila. Nekde v pulce cesty jsme presazeny do jinyho busu. V Lai Chau zjistujeme, ze tam kam chceme nic nejede. Operativne proto menime plan ( v tyhle dire se nam pres noc zustat skutecne nechce) a jedem do Dien Bien Phu (jinam to neslo). Tam si kupujeme listky smer Hanoj (odjezd 4:30), v nejhnusnejsim stanku si davame pho a jdeme spat.

47. den Cesty: Dien Bien Phu - Mai Chau. Budicek 3:30. Rekord. Potme se dopotacime na nadrazi a jsme nalozeny do preplneneho busu. Panoramata napravo, nalevo, holcicka pred nama zvraci do ty doby, nez ji davame nas posledni Kinedryl. Uz pri nastupu do autobusu vysvetlujeme "stevardovi", ze: " We - not - Hanoi, we - Tong Dau junction". Prikyvuje, ale moc mu neverime a tak se v prubehu cesty pripominame vykriky: "Tong Dau?"... V pul jedny vystupujeme na nami pozadovane krizovatce - Mai Chau je odsud 5 km. Vsudypritomni motorkari nezklamali a po nekonecnem smlouvani nas odvazeji do male vesnicky u Mai Chau, kde prespime s mistni rodinou. K nasemu prekvapeni zjistujeme, ze hranice s Laosem je odsud jeste 180 km a nic tam nejede. Mame dva dny do vyprseni viza. Nase rodina nam nabizi, ze nas na motorkach odveze. Nic jinyho nam nezbyva. Pak si pujcujeme kola a jedeme prozkoumat okolni nadherne udoli. Ve meste si davame posledni Bia Hoi, ktere nas osazenstvo baru nenecha zaplatit. Vecerime s pani domaci a jeji rodinou a jdeme brzo spat. Baru uz beha na zachod i v noci. Zatim to vzdycky stihla.. :))

http://pg.photos.yahoo.com/ph/baruvera/album?.dir=/5f68

Ninh Binh - Hanoi

39.den Cesty: Ninh Binh - Cat Ba Island. Budicek 6:30. Bus nas vyzvedava pred hotelem, kde uz ceka nemecky parecek mirici stejnym smerem. K nasemu prekvapeni si bere taxika a z nepochopitelnych duvodu odjizdi na autobusove nadrazi, aby se za dalsich 5 minut vratili v autobusu pred hotel a vyzvedli nas... :) V Hai Phong zakupujeme listky na ferry a jdeme se stat milionarkami (vyber z bankomatu). Cesta lodi je v poho a v pul 3 pristavame na ostrove Cat Ba, kde uz na nas ceka smecka motorkaru. Vybirame supr pokoj se sklenenou stenou (krasny vyhled, ale pekelna vyhen). Po prochazce po plazich jsme odmeneny fantastickym zapadem slunce a u vecere potkavame stare zname Iry (Seana a Paula) a hyperaktivniho Peruance Diega. Objednavame si dvoudenni vylet do Halong Bay s prespanim na lodi. Zhruba o pulnoci se k vyletu pridava i Paul. Parime do 3.

40. den Cesty: Halong Bay. Vybaveni tremi lahvemi dalatskeho cerveneho se spolecne s Paulem nalodujeme na barku, ktera bude nasim domovem po dalsi dva dny. Plujeme po Halong Bay, kajakujeme, proplouvame a prochazime jeskynemi a koupeme se na opustenych plazich. Co vic si prat... Na Monkey Islandu malem prichazime o fotak - opickam se stribrna hracka moc libila. Jesteze mame dobrou trefu. V podvecer vysazujeme jednodenni turisty a je nam prikazano zalizt do prostoru mezi batohy, kde se dvacet minut schovavame, aby nas nevidela policie (ze by lod nemela licenci na prenocovani v zalivu? :)) Kotvime v odlehle zatoce, kde uz je jedna lod. Baru s Paulem plavou omrknout osazenstvo, ktere prave veceri. Netvari se moc pratelsky, tak se vraci zpatky. Po prvni lahvi cerveneho zkousime piskotem melodii z Kill Billa, jestli se nalada na vedlejsi lodi nezlepsila. Za pet minut priplouva prvni navstevnik - v puse sacek s travou a v kazdy ruce pivo. Jmenuje se Rodrigo. Po dalsich deseti minutach priplavou i zbyli tri. Posadka nasi lodi nebyla na takovou party pripravena, a tak se zhruba o pulnoci vydavame vypit bar na vedlejsi lodi. Cesta zpatky (cca 30 m) nam trva asi 2 hodiny - zjistujeme totiz, ze Vera umi lezet na vode... Usiname na palube, pote co jsme rozehnali vsechny svabi.

41.den Cesty: Halong Bay - Hanoi. Po vychodu slunce snidame nudle s vajickem. Brrrr. Dal se plavime po Halong Bay smerem k trasam velkych lodi. Jednu z nich si stopneme a prestupujeme na ni. Vypada o dost luxusnejc, nez ta nase... Slunime se na horni palube a kolem poledne pristavame v Halong City. Objevujeme poloprazdny minibus a uplacime ridice, aby nas odvezl do Hanoje. Tam Baru nemluvi o nicem jinem, nez o vodnim loutkovem divadle. Hodna mama Vera koupi listky a vyrazime na show. Baru sviti ocicka po celou dobu predstaveni. Paul usina. Baru se dozaduje zakoupeni aspon jedny loutky, coz ji nebylo povoleno. Po cely zbytek vecera predstira, ze je loutka ona. Potkavame Seana a vecer se opet zvrhava v necekanou parbu (ty Irove nikdy nemaj dost). Usiname a hodinky ukazuji 4:30 (chvili nam trvalo, nez jsme nasli, kde bydlime).

http://pg.photos.yahoo.com/ph/baruvera/album?.dir=1c12

Nha Trang - Ninh Binh

34.den Cesty: Nha Trang - Hoi An. Poprve rozdeleny. Baru se vydava s Howardem potapet a Vera se Sarou se jdou potopit do bahennich lazni. Viditelnost (v mori) 5 m, v bahne 0 m. Behem dvou ponoru spatrena jedna chobotnice. Odpoledne objevujeme stanek s pivem za 2500 dongu (pro Pejdu a spol. dong = vietnamske platidlo), cca 3,50 Kc a pripravujeme se na12-i hodinovou jizdu nocnim busem (bez zachodu). Prvnidve hodiny mame kazda svoje sedadlo, ale v prubehu cesty se bus narve k prasknuti. Vulickach jsou krome lidi sedicich na skladacich zidlickach i lide lezici primo na zemi (zrejme nejpohodlnejsi varianta)... Polospime, polobdime az do Hoi Anu.

35.den Cesty:V 6:30 se ubytovavame v hotelu s bazenem, pujcujeme si kola a hura na plaz. Jsme tam uplne samy a radime ve vlnach, ktery sqele vozej... Pote se pomalu prozirame mestem - Hoi An je znamy svymi kulinarskymi specialitami (Cau Lau - specialni nudle s fazolovymi klicky, krutonky a veprovym masem; Whit Rose - krevety v ryzovym testicku). Krome toho tady siji na pockani obleky od Armaniho a Huga Bosse, holcicky si nechaly usit kalhoty. Mestecko je vskutku roztomile, vsude povlavaji lampionky a do centra nesmi motorkari (huraa). Vecer se nahodou ocitame ve viru festivalu. Slavi polovinu podzimu. Vsude behaji deti prevleceny za draky a na malem ostruvku je prehlidka ovocnych a dortovych kreaci. Jdeme na jedno do hospudky s vyhledem na proudici davya davame jich devet... (muzou za to: 4x Irove, 1x Anglan, 1x Nemka a jeden ilegalni bar, kde se pije i po oficialni zaviracce). 2x Izraelci nas lakaji na ananas a cokoladu k sobe do pokoje, neznajic ceskych pomeru - bez piva ani ranu. Usiname ve 2:00...

36.den Cesty: Hoi An - Hue. Budicek 6:30. Z nebe padaji provazy vody (nastesti) a proto odvolavame nase moknouci motorkare, cekajici pred hotelem, kteri nas meli odvezt do My Son - dalsi supr temply. Spime az do 11, objednavame si snidani do postele a pak jedem na vyprostovaka na misto cinu. Potkavame dva roztomily Spanely lehce pozmenujeme plan cesty - Vynechame Hanoi, misto toho zastavka v Ninh Binh a pak podel pobrezi do Halong Bay. Ve 13:30 uz sedime v busu smer Hue (rychlost 40 km v hodine vskutku zavratna, zvlastni, ze v noci jezdej 100). V Hue nachazime zatim nejlevnejsi bydleni ve Vietnamu (4 dolary) a jdeme na jedno do DMZ baru (DeMilitary Zone Bar)...Prvni koho potkavame jsou dva Irove ze vcerejska (Paul a Sean, taky lehce pozmenili plan a jeli o den driv), tentokrat parime do 3 spolecne s nima, 1x Holandanem, 2x Nemcema a 1x Britkou. Ufff.

37. den Cesty: Hue - Ninh Binh. Budicek 6:30. Vera nemluvi, jenom vrci a nechce se zucastnit skveleho vyletu lodi k hrobkam a pagodam v okoli. V 8:00 sedime na lodi a dozvidame se, ze navrat neni v 1, jak nam bylo receno a ze obed zahrnuty v cene stoji 4 dolary navic. Protestujeme a kapitan lodi nam odpovida: “You go back to your hotel NOW!!!”. S radosti uposlechneme, jdeme na druhou snidani, najimame si motorkare a pamatky prohlizime po vlastni ose. Jesteze tak. V jedne z hrobek (Tomb of Tu Duc - 104 manzelek a nespocet konkubin, 151 cm...:)) potkavame osazenstvo lodi, ktera je odvezla jenom kousek a pak si taky museli pronajmout motorkare (za vic nez my). Po hrobkach a pagodach prochazime Citadelu a v pul sesty jdeme zase prespat do busu. Pocet pasazeru > pocet sedadel + mist v ulicce. Prvni zastavka po hodine cesty (klasika, porad se tu zere). Asi 5 min po odjezdu stavime podruhe, ridic si kupuje dve piva a jizda podle toho vypada. Krome toho, ze neustale troubime, predjizdime zleva i zprava vsechno co se hybe (vcetne vlaku), se na nas opet lepi Izraelec z Hoi An (ted uz bez ananasu a cokolady). Delame, ze spime.

38.den Cesty: Ninh Binh. Polovina cesty. 4:30 jsme vysazeny pred zavrenym hotelem v nocnim Ninh Binh. Motorkari zrejme nikdy nespi a opet se na nas vrhaji (jenom 3). Nejdriv chceme pockat, az se rozedni, ale mesto vypada nejak podivne. Pesky tapame za motorkarem, ktery nam nahle ujizdi buhvikam. Nastesti na nas z dalky mava osoba, ze ktere se vyklube sam pan hotelier. Jdeme si lehnout a hajame az do 9:00. Pujcujeme si kola a vyrazime na cyklovylet do 9 km vzdaleneho mestecka Tam Coc. Cesta vede rejzovejma polickama, ze kterych trci vysoky skaly. V Tam Coc nasedame do lodicky a jedeme na prohlidku jeskyni. Je to nadhera. Po ceste zpatky se stavujeme v pagode, ktera na rozdil od ostatnich stoji na skale. Byl to super vylet.

http://pg.photos.yahoo.com/ph/baruvera/album?.dir=3eb0&.src=ph

Saigon - Nha Trang

28.den Cesty: Saigon - Dalat. Budicek 6:45. Poloprazdnym autobusem (vec nevidana) mirime do Dalatu (1442 m.n.m.) Mniska nas po ceste uci cucat cukrovou trtinu a nabizi nocleh v zenskem klastere (125 sester). S diky a hruzou odmitame. Cesta tva az do pul ctvrty, chvili bloudime po meste (ne a ne se zorientovat), podle Lonely nachazime hostel (horka voda = hura ) a objednavame si trek na dalsi den. Usiname v 20:00, uspany lahvi cerveneho z Dalatskych vinic.

29.den Cesty: Okoli Dalatu. Vstavame brzy, abysme se stihly nasnidat. Pho Bo v 7 rano nas zaludek nevydejchava (NPB okamzite). Zajidame chlebem a zapijime sklenkou cervenyho, co zbyla ze vcerejska. Trek zacina u Tygrich vodopadu, pokracuje pres nekolik rozvrzanych visutych mostu, pres kavove plantaze a domorode vesnice. Obcas sprchne. Obedvame v 1800 m na nejvyssi hore v okoli. Vecer si objednavame dvoudenni vylet na motorkach k mori do mestecka Mui Ne a vecerime spolecne se dvema Izraelci miricimi do Saigonu. Celou noc prsi a dobre se nam spi, protoze teplota konecne klesla pod 30 stupnu.

30.den Cesty: Dalat - Bao Loc. Sme pani sveho casu a odjezd si stanovujeme na 9:00. Nasedame na motorky a spolu s nasimi ridici Tinem (Very) a Vinem (Bary) se vydavame na cestu. Po ceste potkavame troje vodopady, tovarnu na vyrobu hedvabi a cajove plantaze. Z jedny kukly bource morusovyho se vyrobi 1 km kvalitniho hedvabnyho vlakna. Larva konci na taliri vesnicanu. Netreba zminovat nahlou zmenu pocasi, ktera prisla zhruba v polovine cesty a provazela nas az na konec prvniho dne. Jesteze mame nase deravy plastenky. Totalne promoceny a zmrzly se ubytovavame v dire, kde se neda zavrit okno. Jesteze mame spacaky. :) Veceri si objednavame pichnutim prstu do vietnamskyho jidelniho listku, poprve bez anglickych titulku. Doufame jenom, ze neprinesou grilovanyho psa. Nakonec to bylo hovezi a velmi podivna ryze. Majitel, a potom i ostatni hosti, nas zvou na pivo, takze se do postele dostavame kolem 1. Cvicime se v nonverbalni komunikaci (nikdo z nich neumel anglicky), Veriny maluvky zvitezily (zejmena ta, jak Cesi ucili Vietnamce pivo varit) :)))

31.den Cesty: Bao Loc - Mui Ne. Vcerejsi dest se zmenil v prutrz mracen. Odmitame vylet na dalsi vodopady (kolem nas to je jeden velkej vodopad) a bicovany vetrem svistime do hor. Pichli jsme..Vera s Tinem zjistuji, ze jedou sami az po 20 minutach. Vraci se a Tin tlaci motorku nekam, kde by mohli mit nahradni dusi. My mezitim konverzujeme ruka noha s prochazejicimi vesnicany. Asi po pul hodine pokracujeme v ceste. Krajina je nadherna, stalo to za to. Plaz v Mui Ne je krasna a neuveritelne opustena. Spime v bungalovu primo na plazi.

32.den Cesty: Mui Ne - Nha Trang. Cely dopoledne se poflakujeme na plazi. Dokonce vysvitlo i slunicko :) 4 hodiny cesty busem travime polospankem, cetbou a pozorovanim krajiny. Bydlime v hostelu s recepcnim, co ma smysl pro humor a sklenene oko. Vyborna vecere s Howskim and Sarskim, jako hlavni chod si (krome piva) davame Hot Pot = kotel potvor z more. MNAM. Ve 4:00 jsme vzbuzeny zajimavou konverzaci naseho australskeho souseda a "jakesi" zeny, zrejme Vietnamky: "Go and fuck yourself, you fucking bitch!", odpoved: "Giiive mii da many". Baru si dava spunty do usi a Vera posloucha hadku az do konce. Prachy nakonec dostala .

33.den Cesty: Boat trip. Sraz v 8:50 se S & H. Kolem pul 9 nasedame na lod smer nedaleke ostruvky. Prvni polovin plavby super - snorchlujeme, druzime se, popijime a obedvame. Po obede nastava organizovana zabava v podobe falesne hrajici kapely (bici, kytara a silenej zpivajici pruvodce). Po neuspesnem pokusu donutit nekoho z nas zpivat a tancit se nas silenec vrhnul do more a vyrobil tam plovouci bar. Hadejte, kdo byl prvni u sklenky cervenyho, dochucenyho morskou vodou... :)) Po dalsich dvou zastavkach na dvou nudnych (velmi organizovanych) ostrovech sme radi, ze uz nas vylet 4 Islands in One Day konci. K veceri si davae summer noodles - studeny nudle s vokurkou. Hladovy pokracujeme na pizzu, zmrzlinu a s plnym briskem jdem spat. Australan uz nastesti odjel.

http://pg.photos.yahoo.com/ph/baruvera/album?.dir=eeef

Phnom Penh - Saigon

24. den Cesty: Phnom Penh - Chau Doc. Budicek 5:50 (nejsme nahodou na prazdninach?). Z cesty lodi do Chau Docu se vyklubala dvouhodinova cesta dvama autobusy a az pote trihodinova cesta lodi. Na rozdil od Thajsko-Kambodzskych hranic probiha prechod zcela hladce. Az na necekany poplatek za hygienickou kontrolu (zadna neprobehla..). Do Chau Doc prijizdime kolem treti odpoledne a ubytovavame se na upati jedine hory v okoli, na kterou posleze vylezeme. Vyhled je nadhernej - lezi pred nama cela delta Mekongu a hory v Kambodzi. Rozdil oproti Kambodze (v doprave) je markantni - po veceri se MY snazime najit motorkare, aby nas odvezl zpatky do hostelu. To se nam podari az po pul hodine a asistenci tlumocnika v jednom z guesthousu. V Kambodzi vec nevidana!

25.den Cesty: Chau Doc - Can Tho. Budicek 6:30. Tuk-tuk nas odvazi do mesta, kde se pripojujeme k organizovane ture, ve ktere je zahrnuta navsteva "autenticke" vesnicky kmene Cham a plovouci rybi farmy. Faaaakt bomba. Sedime v lodi s dvaceti package turistama ze Saigonu a vietnamskym pruvodcem. Radime se do dvojstupu na verande u Chamu a pozorujeme, jak na pokyn pruvodce zacne Chamka tkat. Pote jsme vyzvani, abysme si prohledli a zakoupile jiz drive utkane (jiste ne tady) satky, polstarky a decky... Vydavame se na rybi farmu. Opet se radime na verande a tentokrat dochazi na pokyn pruvodce ke krmeni ryb. Kdyz je dofoceno, odjizdime zpatky a v 9:00 uz sedime v busu smer Can Tho. Docela fofr tuura. Po teto zkusenosti se rozhodujeme, ze na plovouci trhy (specialita Can Tho) pojedeme na vlastni pest. Odpoledne travime ochutnavanim mistni kuchyne (vyborny jarni rolky na 100 zpusobu) a potkavame prvniho Vietnamce s pribuznym v Czebu (Cheb). Strycek Ho nam privetive kyne na dobrou noc.

26.den Cesty: Can Tho - Saigon. Budicek 4:50!!! Kratce po probuzeni zjistujeme, ze nase pruvodkyne uz ceka s hlavou pritlacenou na sklenene dvere naseho pokoje. Nekompromisne nas kazdou capne za ruku a jako dve male deti nas tahne k lodi. Po vychodu slunce dorazime asi po hodine plavby k nejvetsimu vodnimu trhu na Mekong delte. Prodavany sortiment (ovoce, zelenina) se pozna podle napichanych kousku na vysoke tyce trcici z lodi. Nase babca si dava polivku a Baru zkousi ledovou kavu z igelitovyho pytliku (NPB = nahla prihoda brisni prichazi vzapeti). Po ceste na druhy trh se zastavujeme na miste, kde se vyrabi ryzovy papir, do ktereho se pak bali ty moc dobre rolky. Mnam! Druhy trh je mensi, ale utulnejsi. Ochutnavame mistni specialitu pho bo (ji se k snidani, obedu i veceri) = nudlova polivka s fazolovejma klickama a hovezim masem dochucena cerstvym listim co dum da :) Zpatecni cesta vede uzkymi kanaly a je prerusena navstevou ovocneho sadu. Tam nas kazdou capne za ruku dedousek a pobiha s nami od ovoce k ovoci. Na zaver si pripijime ryzovym vinem (deda si kazdy den dava 2 panaky dopo a 4 odpo :)) a vracime se do Can Tho, abysme stihly minibus do Saigonu. Po 5 hodinach cesty a hodine hledani ubytovani se zadarilo a pronajimame si utulny pokojicek ve 4. patre bez vytahu. Vecere se Sarinkou a Howardiczchem (nas anglicky parecek).

27.den Cesty: Saigon aneb mesto strycka Ho aneb Ho Chi Minh City. Spime az do 8:30! Vybirame dalsi tezce vydelane penize (budget nejak ne a ne udrzet na 16 $ na den), najimame si cyclo (vietnamska verze riksi) a vydavame se do Cholonu (cinske ctvrti). Po prohlidce trhu a dvou pagod si davame Bia Hoi - nejlevnejsi pivo na svete, 2 l = 20 Kc. Dal pokracujeme pesky k Palaci Sjednoceni (Severniho a Jizniho Vietnamu), Muzeu valecnych zlocinu Ciny a USA (hlavne USA, velmi jednostranne zamerene) a hruzne zazitky splachujeme pravym ceskym pivem v Hoa Vien, kde sidli cesky honorarni konzulat. Vyzdoba zahrnuje cesky psane cedule, pivni etikety, vtipy od Urbana s vietnamskym textem a na menicku bramboraky, parky a rizky. Mnam.

http://pg.photos.yahoo.com/ph/baruvera/album?.dir=d14a

Kambodza v kostce

Trasa:

Kroh Ko Kong - Sihanoukville - Kampot - Phnom Penh - Battambang - Siem Reap (Angkor) - Kratie - Sen Monorom - Phnom Penh

Angkor - Mondulkiri - Phnom Penh

17. den Cesty: Siem Reap (Angkor) - Kratie. Budicek 5:30. Vyzvedavame si vyprane pradlo (1kg = 1.5 $) a tuk-tukem pronasledujeme autobus, ktery nam ujel. Bus dostizen na benzinove pumpe, takze v klidu pokracujeme dal smer Kompong Cham. Zastavka ve vesnici Skuon (Spiderville), kde si mistni pochutnavaji na osminohych smazenych chlupacich. Nabizenou svacinku jsme odmitly. V Kompong Chamu zjistujeme, ze tentokrat motorkar nekecal a zadna lod do Kratie nejede. Jedina moznost je shared taxi - shared = 7 a vice lidi, v nasem pripade 9 pasazeru, z toho 4!!! na prednich sedadlech (Toyoty Camry). 228 km prekonavame za 2.5 hod a s koleny u brady vypadavame na benzince v Kratie. Zacina obvykly lov na blede tvare. Prochazime mestem pronasledovane 5ti motorkari z 10ti ruznych guesthousu. Vecer travime pozorovanim zapadu slunce nad Mekongem.

18. den Cesty: Kratie. Spime az do 7:30! :)) Vyprava na vzacne sladkovodni delfiny se vydarila a z Mekongu na nas vykukovalo neco kolem 15 ploutvicek. V mistni kafejce jsme zakoupily knizku od Grahama Greena "The Quiet American" a cele odpoledne jsme stravily cetbou u stanku na brehu Mekongu. Vecer probehla necekana parba s Holandanama (2 kousky) a Anglanem.

19. den Cesty: Kratie - Sen Monorom. Vstavame v 6:30, davame jedno rychly kafe a pick-up c.1 nas odvazi na nadrazi o 500 m dal. Klasika. Prestupujeme do pick-upu c.2 miriciho nasim smerem, kde uz sedi dve Francouzky. Asi za 20 km jsme opet presazeny a to do pick-upu c.3 (snad uz posledniho??) Chvili to vypada, ze se tam nevejdeme, ale baliky s ryzi a 4 Kambodzani se zazracne premistili tak, ze vznikly dalsi 4 mista. Hodinova zastavka ve Snuolu (dopravni uzel mistnich polnich cest), pri odjezdu 6x projedeme celym mestem a pak nas sileny ridic slapnul na plyn. Jizda smrti! Jesteze je nas na korbe tak malo. Jak je ovsem zdejsim zvykem, konecny pocet prepravovanych osob dosahl cisla 12, nepocitaje veskera mozna zavazadla. Stastny, ze jsme se neprevratily, oslavujeme Angkorem prijezd do Mondulkiri provincie. Zitra vyrazime na slony. Juchuuuu.

20.den Cesty: Elephant Trek. Spolecne s Francouzkami nas rano vyzvedavaji 4 motorkari a cestou necestou (a rychlosti svetla) svistime k domorode vesnicce, kde na nas cekaji nasi sloni. Jsou 2. Jeden pro nas, jeden pro holky. Nastup do "sloniho sedatka" probiha z terasy jednoho z domu a pak uz si to sineme (4 km/hod) smer dzungle. Po nekolika hodinach cesty, prerusene obedem u reky, dorazime k vodopadum a "necemu" v cem budeme spat. Vzhledem k tomu, ze to "neco" nema strechu, pevne doufame, ze nebude prset. Zatimco nas pruvodce pripravuje veceri (ve vode z reky), hrajeme s Francouzkama v kostky. Stmiva se brzo, pri veceri se rychle snazime opit ryzovou palenkou, protoze noc bude dlouha. Ulehame v 18:15. Je tma jako v prdeli a dzungle zacina zit svym vlastnim zivotem. Sice sme holcicky statecny, ale tohle je trochu moc! 21:00 - jeste nespime. 23:30 - stale nespime a zacina prset... Otacime se, aby nam prselo jenom na spodni cast tela.

21.den Cesty: 5:30 - konecne svita. A prsi. Osvezeny dvouhodinovym spankem se tesime na dalsi den. Po super snidani (nepozivatelna nudlova polivka), cekame, az se najdou nasi sloni, volne pobihajici po lese. Po jejich odchyceni nasedame a vydavame se na cestu zpatky. Nas agresivni slon boura, co se mu do cesty postavi. Vera chce jit pesky. Dal vse probiha v poklidu, az na: sesunute sedatko (chvile na strome), strelbu prakem po poletujicich papouscich (obed naseho pruvodce) a nahlou zmenu pocasi na zaver. Baru chvili ridi slona tim, ze ho kope do usi. Vera chce jit pesky. Ve vesnicce na nas ceka obed v pribytku naseho guida a nasi 4 motorkari. Trpelive jim vysvetlujeme, co znamena anglicke slovicko "slowly". Po prvnich 10ti sekundach je jasne, ze nic nepochopili. Davame si pivo a tesime se do postele.

22. den Cesty: Sen Monorom - Phnom Penh. Pote, co jsme vcera dopsaly denik, jsme stihly necekane a dobre zaparit. Osazenstvo: 1x Anglan, 1x Australan, 1x German a 1x Amik. Anglie- Wales 1:0. I s odbornym komentarem :) Budicek 6:00 (pro zmenu). Sme zvedavy, kolik tentokrat pouzijeme dopravnich prostredku. Kdyz se v 8:30 pririti prvni, vrchovate nalozene vozidlo, doufame, ze budeme prestoupeny za obvyklych 500 m. Marne. S nekolika tunami zazvoru a jednou kambodzskou rodinkou travime na korbe nasledujicich 9 hodin. Prvni, nechtena zastavka je po hodine cesty. Stojime ve fronte pod rozbahnenym kopcem, kterej ucpaly pred nami jedouci dzipy a pickupy. Sesedame a pozorujeme, jak je jedno auto po druhym vytahovany z bahna. Nakonec se tudy probije i nas ridic se zazvorem (zapadnul jenom 3x). Na dalsi zastavce si Vera preseda dovnitr. Sedet v aute na kanystru benzinu je prece jenom o neco lepsi nez vlat pulkou tela za pickupem, v jedny ruce provaz, v druhy pytel se zazvorem.. V Phnom Penhu se ubytovavame jinde nez minule a vyrazime do viru velkomesta. Po 22 ryzovonudlovych dnech si dopravame pizzu 4 syru!!! MNAM.

23. den Cesty: Phnom Penh. Rano navsteva kralovskeho palace a Stribrne pagody. 45 minut stacilo :). Zbytek dne se prochazime po meste. Francouzi tu po sobe nechali siroky bulvary a promenady, libi se nam tu, nato ze je to hlavni mesto je tu fakt pohoda. Vecer se po tydnu potkavame s nasim anglickym pareckem a domlouvame si dalsi sraz v Saigonu. Posledni noc v Kambodzi.

http://pg.photos.yahoo.com/ph/baruvera/album?.dir=/44b8